Vegetariánství ve školce

Vážení OHZ, moc díky za přijetí do vašeho spolku. Jsem vegetariánka 4 roky (je mi 22), ale už od malička jsem odmítala jíst maso. V mateřské škole se mě snažily pani učitelky přelstívat různými fintami, aby do mě dostaly alespoň kousek "masíčka", které je tak "dobré a zdravé". Na zákadní škole jsem zůstavala mezi posledními v jídelně jen proto, že náš pan ředitel(který si potrpěl na "vyškrábané talíře" beze zbytků)vždy slídil jako dozor a kontroloval všechny. Ti co něco na talíři nechali se museli vrátit a sníst to, ikdyby tam měli zůstat celou polední přestávku. Já jsem patřila mezi ně. Nemohla jsem snýst chuť masa, takže jsem byla vždy donucena si jej nacpat do úst a pak honem rychle odnés talíř a běžet na WC...

Ale i přes to, že jsem nejedla maso, konzumovala jsem vývary v podobě omáček, polévek. V té době jsem o smyslu vegetariánství neměla ani zdání. V osmnácti letech jsem potkala super kluka, který se přestal pít, kouřit a stal se vegetariánem, zejména kvůli etickým důvodům. Začali jsme se zajímat o problematiku testování na zvířatech, právech zvířat atd., on ještě své myšlenky, spolu s jedním členem své kapely, vkládal do textů písní, které se pak snažili šířit dál prostřednictvím koncertů. Tam jsem se také poprvé setkala s infostánky na toto téma. To už ale byly dva roky, co jsem byla vegetariánkou.

A proč tohle všechno píšu? Jsem teď paní učitelka v mateřské škole, kde musím přihlížet tomu, co jsem jako malá nesnášela. Děti u mě ví, že je do jídla nenutím. Taky si už všimli, že nejím maso. A to je právě ten problém, kvůli kterému píši.Na jejich dotazy: "proč?" občas odpovídám s menšími rozpaky, protože si uvědomuji, že to, že jsem se stala vegetariánkou, byla má volba - mé rozhodnutí. Oni jsou přeci jen malí tvorečkové, kteří se učí chápat teprve základní věci tohohle světa. Vždycky jim odpovím, že maso nejím kvůli nemoci, ale že mi maso nechutná a že nerada ubližuji zvířátkům. Vím že to zní docela pokrytecky, ale jak to mám vysvětlit pětiletému dítěti, když musím brát ještě v podtaz, že tu jsou i jejich rodiče, kteří nechápou- nebo nechtějí chápat podstatu vegetariánství-veganství, co vše se skrývá za konzumací masa a jiných zrůdností ...Vím, že u mého vlastního dítěte by to bylo jinak, protože by žilo odmalička v rodině vegetariánů. Proto se Vás prostřednictvím tohoto dopisu chci zeptat, jak začít s osvětou vegetariánství v mateřské škole, když v současné společnosti nejsou tohle všechno schopni chápat i dospěláci? Je mi občas z toho všeho smutno. Taky se chci s Vámi ještě podělit o něco. Od mé kamarádky, která je u Vás ve spolku, jsem dostala dvě čísla OHZ s článkem o velkodrůbežárnách. To bylo někdy v dubnu 2001.Byla jsem vegetariánka, která konzumovala vajíčka, mléčné výrobky... Po přečtení tohohle příspěvku jsem zažívala nepopsatelné pocity, které byly tou poslední kapkou. Už půl roku jsem odmítala jíst vajíčka, ale taková buchtička, tý jsem se fakt nedokázala vzdát, ikdyž tam vejce byla. No a už půl roku po tomhle všem jsem se nedotkla žádné potraviny obsahující vajíčka, ikdyž je to fakt těžký vyznat se ve všech těch "éčkách". Možná, že časem se dostanu i k veganství, ale vím, že to není cesta, na kterou se dostaneš ze dne na den. Určitě víte, o čem mluvím.

Chtěla bych toho napsat ještě víc, tak zase příště. Chtěla bych Vás poprosit, jestli by nešel můj přízpěvek zveřejnit. Zajímá mě, jestli taky pracuje někdo ve školství a řeší podobný problém a jestli by si se mnou o tom chtěl třeba popovídat prostřednictvím internetu, nebo jinak.

Měj te se moc krásně, Vaše Naďa
Kontakt: Bul.icek@seznam.cz

 

 

 

Vloženo 25. 9. 2001