Zdravím všechny...

jako každý, i já mám svůj názor. Náhodou jsem se dostal na vaše stránky, po přečtení některých textů a příspěvků jsem mírně lapal po dechu. Upřímně řečeno, je toho hodně, s čím s Vámi souhlasím, některé vaše závěry ale naprosto odmítám.

Sám jsem v celku průměrný člověk, co se týče u Vás důležitého parametru, jsem poměrně velký "žrout" masa. Proti vegetariánům vůbec nic nemám, je určitě správné, když se člověk chová podle svého přesvědčení, navíc rozumově zdůvodnitelného.

Ale k věci. Rád bych uvedl několik poznámek. Týrání zvířat na jatkách nepochybně existuje, to je fakt. Proto vaši aktivitu v tomto směru vítám. Co mě ale podráždilo - citové výlevy některých autorů článků nebo přispěvatelů. Zajímalo by mě, kolik z Vás pochází z města a kolik z venkova (nemyslím přistěhovalce z měst), odkud lidé mají určitě blíž k přírodě. Příroda jako taková, na kterou se občas odkazujete, dávno neexistuje. Není to jenom 20. století, ale mnoho tisiciletí a ještě víc, co si lidé přírodu přetvářejí ke svému užitku (stejně tak dlouho trvá záměrná genetická modifikace, není to jenom posledních pár let). To, co máme dnes kolem sebe, jsou všechno umělá zvířata a rostliny - ať už lesy, louky, psi. Holt když si spočítáme, kolik je dnes lidí na světě, bez těchto kříženců nebo vyšlechtěnců bychom se neobešli. Nemluvím jenom o zvířatech, mluvím i o rostlinách. Pro mně osobně je rostlina stejně jako zvíře živý tvor, který máme mít v úctě a podle toho je využívat (stejně jako celou přírodu). Z tohoto důvodu pro mě vegetariáni, kteří nejí maso proto, že zvíře je živý tvor, neobstojí. Rostlina je také živý tvor. Je mě jasné, že rostlina nemá nervovou soustavu a proto nejspíš necítí jako lidé nebo zvířata, ale výsledkem utrhnutí je zrovna tak smrt - rostlina má jiné mechanizmy fungování, jak reaguje na ničení nebo svou skázu. Vzájemný koloběh a konzumace je jeden ze zákonů přírody.

Uznávám zdravotní rizika konzumace masa jako důvod k vegetariánství, i když pro mě tyto důvody nemají takovou váhu. Myslím si, že konzumace masa v menším množství rozhodně člověku neškodí, tím spíš, pokud dostatečně fyzicky pracuje. Závidím svým prarodičům fyzickou kondici, když celý život nepoužívali nic jiného než na vepřové nebo husí sádlo. Pravda, tvrdě celý život pracovali. Ve městech nebo dnes i na vesnici je to jiné. Pokud člověk sedí v kanceláři a s masem to přehání, asi moc zdravé nebude.

Zabíjení zvířat. Jde to i jinak. Chováme doma mnoho různých zvířat. Když jsem byl malý a mladé jehňata jsme dodávali do jatek, brečel jsem. V současnosti zabíjíme zvířata doma a já jsem moc rád. O nějakém strachu, nervozitě nemůže být vůbec řeč. Zvíře mě dobře zná, jde za mnou, vůbec se mě nebojí, a když je potom dál od stáda v zákrytu rychle omráčíme sekerou (tak, aby tu zezadu letící sekeru nevidělo), neuvědomí si vůbec nic. Mnohem víc podle mě trpí kočka nebo pes třeba v bytě (pokud to není vyloženě vyšlechtěný bytový pejsek). Tam takových negativních prožitků má za život stovky. Ovce se celý život pasou přirozeně ve stádě, v čistém, klidném prostředí, a v zimě, je na nich vidět, jak se těší do kůlny do tepla. Sám jsem o všech těchto otázkách mnohokrát přemýšlel a vyvodil jsem si určité závěry. Jeden z nich je ten, že pokud člověk chová zvířata z láskou a dává jim vše, co ke svému životu potřebují, je to, že zvířeti vůbec umožnil žít, pro zvíře dar (jsem věřící) - i přesto, že je po určité době zabije pro svou potřebu a lhostejno, jedná li se o psa, ovci nebo krávu (be or not to be? - já na to mám jasnou odpověď). Je mě jasné, že tenhle stav ve velkochovech vůbec neexistuje a bude li těchto zvířat ve velkochovech z důvodu existence vegetariánů míň, budu jenom rád. Ať mi ale vegetariáni netvrdí, že člověk nemá právo zabíjet zvířata, pokud to dělá s rozumem a svědomím. Pro mě je zabíjení také velice nepříjemný zážitek, vůbec se v něm nevyžívám, zvíře v duchu (což asi nemá smysl) prosím za odpuštění a uvědomím si, že z křesťanského hlediska nedělám nic špatného. Nakonec jsem ale rád, že ze zvířete mám nějaký užitek a zvířata prospěla okolní krajině - vypásáním, pohnojením atd. (jak vy byste nejlíp hnojili? - rostlinné hnojení není vždycky záchrana). Jinak ale, se současnou společností, ždímající maximálně přírodu rozhodně spokojen nejsem. Nejde jen o zvířata, ale i o rostliny, uměle vyhnojená pole atd. Jedná se o rostlinnou velkovýrobu (továrny na umělé rostliny), která je přírodě zrovna tak vzdálená jeko velkochovy. Už jenom pohled na ty monokulturní pole, bez nichž byste, vegetariáni, dnes také nemohli být. Bohužel je to výsledkem dnešní průmyslové společnosti a všeho, co s tím souvisí.

Mohu říci, že lituji lidí ve městech, když vidím, jaké například mléko pijí, přehnojené napráškované rostliny jedí nebo vajíčka - jejich namodralé, vybledlé žloutky, vajíčka sotva poloviční a jsem moc rád, že maso, které jím, je z vlastních, zdravých chovů, kdy zvířata jsou krmena tím, co jsme si sami vypěstovali z pole vyhnojeného pomocí hnoje z těchto zvířat. To je koloběh života, i když modifikovaný lidským konáním.

Třeba se v lecčems z názorů pletu, ale cítil jsem potřebu zareagovat na vaše jednostranné názory.

Slávek (sv142@hotmail.com).

 

Vloženo 20. 10. 2002